Život na naší zahradě…

Cíl lekce: posílení senzitivity předškolních dětí vůči drobnému hmyzu

Přivítání

Malý brouček spinkal v trávě, probudil se dneska právě.

Protáhl si nožičky, hlavičku i ručičky, na nohy dal bačkůrky a pospíchal do školky.

Motivační příběh:

Jak se housenka vychloubala

Kubíček s Miriamkou se vydali na procházku. Z ničeho nic uviděli v trávě dvě housenky. Ale to, co slyšeli, se jim vůbec, ale vůbec nelíbilo. Jedna housenka se vychloubá a druhá jen smutně přivírá očka. Podívej se na mě! Vytahuje se housenka s barevným zabarvením a jemnými chloupky. No jen se podívej, jsem krásně zbarvená, a ty? Máš takovou divně šedou barvu, lehce by ses ztratila třeba v blátě. Kubíkovi a Miriamce z toho bylo těžko. Chtěli se šedé housenky zastat, ale vůbec netušili, jak jí pomoct. Rozhodli se proto zajít do knihovny, půjčit si nějakou chytrou knížku o přírodě a zjistit, co se pro takovou smutnou uplakanou housenku dá udělat. Jaké bylo jejich překvapení, když se dočetli, že se z housenky časem vyklube krásný motýl. Běželi, co jim síly stačily, aby housenku potěšili. přiběhli však pozdě. Na keři našli jen dvě malé skořápky, byly to motýlí kukly. Ale zvědavost jim nedala a chodili kukly kontrolovat každým dnem. Jednoho dne, tedy dne s velkým „dé“, uviděli něco nevídaného. Z kukly se právě soukal motýl. Krásný s pestrobarevnými křídly a o chvilinku později se soukal i druhý. Ale co to? To snad… Podivily se děti, to není motýl, ale šedá můra… a jak myslíte děti, že tohle motýlí líhnutí dopadlo? (volně převyprávěno podle knihy „Co vyprávěl starý dub“)V knize má příběh dobrý konec, já jsem ho nechala otevřený, viděla jsem zde prostor k tomu, aby se děti k chování motýlků vyjádřily. Záměrně jsem také volila jména dětí, které byly na klubu přítomné.

Praktická část:

Pozorování drobného hmyzu pomocí kelímkových lup. Dětem rozdáme kelímkové lupy a vyrazíme na výpravu k nejbližšímu nízkému stromu. Pod strom rozprostřeme bílé prostěradlo. Nakonec mírně zatřeseme větvemi a pozorujeme malý drobný hmyz, který na prostěradlo napadal. Poprosíme děti, aby broučky šetrně nabraly do kelímků (malým dětem pomůžeme). Kelímky si můžeme vyměňovat, porovnávat, popisovat. Pokud máme připravené karty s obrázky některých druhů hmyzu, můžeme i přiřazovat.

Tvořivá činnost:

Pomůcky: předloha motýla, lepidlo, štětce, různé druhy koření

a, Děti dostanou předlohu motýlka, kterého vyzdobí kořením.

b, Varianta pro starší děti:

Pomůcky:

lékařské špachtle (volně k zakoupení v lékárně), izolepa, fixy, barevné kuličky.

Děti si položí 8 špachtlí vedle sebe, s malými mezerami, na stůl a celé to přelepí dvěma pruhy silné izolepy. Vytvoří si tím podklad, na který namalují motýlka. Mezery mezi špachtlemi nejsou na škodu, důležité je, aby se podlepené špachtle daly složit do harmoniky. Na další špachtli pak vytvoří z kuliček housenku. Tu pak oboustrannou izolepou přilepí k poslední špachtli na motýlkovi. Výsledek je asi takový: Housenka, která leží na harmonice špachtlí. Ty se pak rozbalí a vzniká nám motýlek.

Reflexe:

Tato činnost měla u dětí velký úspěch. Některé z nich se při sdílení v kroužku zmínily, že se hmyzu dříve bály, ale když zjistily, jak je krásný, tak už se nebojí. Je možné, že nerušené pozorování hmyzu u některých dětí odbouralo strach a štítivost. Abychom tento pozitivní prožitek v dětech upevnili, opakovali jsme tuto aktivitu i v příští schůzce. Nakonec si většina rodičů půjčila lupy domů.